Menu kategorií
Kategorie článků
Kategorie fotocest
Kategorie fotografií
Vyberte oblast
Mapa světa

Opeřený strážce řeky

Fotografování ledňáčků v tropickém Pantanalu není nic složitého. Je to až k nevíře. Asi všichni fotografové přírody potvrdí, kolik dlouhých hodin čekají ve studené vodě v českém rybníku. Zde je tomu úplně naopak. Brzo ráno za úsvitu člověk vyráží na řeku, ale ne v brodících kalhotách, ale hezky pěkně nasedne do perfektní lodě.

Ledňáček byl první zvíře, které jsem tu měl možnost fotografovat. Když jsme, den předtím, přijeli pozdě večer, tak jsme se šli jenom najíst, a po dlouhém přesunu rovnou spát. Po večerní debatě bylo jasné kdo kam druhý den ráno půjde. Budík zvonil snad před pátou hodinou ranní a mně se ještě tvrdě chtělo spát. Nedalo se nic dělat, nebyli jsme tu na dovolené, ale na fotografické expedici, zaznělo od Michala. No nic, rychlá snídaně a výborná brazilská káva vše vyřešila, a vyráželo se.

K řece to bylo necelých 450m a Hugo byl již na nás připravený - přišlo první seznámení se s lodí, a hlavně jsme se v lodi museli uspořádat podle ohniskové vzdálenosti, což kolikrát bylo celkem složité při výměně objektivů. Na Hugovi bylo jasně vidět, že ví, jak si s námi má najet k ledňáčkovi, nebo ke kajmanům. Fotografování z lodě není tak jednoduché, jak se může zdát. Všude se vše houpe, naklání a cáká, člověk má pořád pocit, že spadne do vody i s fototechnikou. Pohodné židličky ale v lodičce dělají své. Bez nich by to nešlo. Bez natáčejících židliček tu snad nejde fotit. Původně jsem si to nedokázal přesně představit, přece jen s fotografováním na vodě nemám tolik zkušeností, ale na toto fotografování člověk moc zkušeností nepotřebuje. 

První ledňáček se objevil před námi. „Rychle, rychle Hugo“ pokřikoval jsem na Huga. Ten mě s ledovým klidem uklidnil, že takových ledňáčku si tu nafotím, že nebudu vědět, co s nimi. Měl pravdu, taktiku jakou měl Hugo byla perfektní. Na tichý chod jsme pomalinku pluli po Rio Negro, a tu se objevila volavka, sem tam kajman, pak zase ledňáček, do toho nad námi přeletěla Ara hyacintová dokonce tukan. V tu chvíli jsem si připadal jako ve snu!!! Ono to tam také je jak ve snu vypadalo. Škoda, že to je sem tak daleko.

Sen to byl obrovský. Celé Rio Negro (Černá řeka) – řeka, která pramení kdesi v Kolumbii pod úplně jiným jménem "Guainía", po celé své neskutečné délce probouzí přírodu v neskutečný přírodní skvost! Samotná řeka v období dešťů vystoupí od své normální hladiny až o 5m, a zaplaví vše, co jí stojí v cestě. Ale o tom až příště... 

Souvicející články: 

Kajman Yacaré

Prodejní galerie: 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Publikováno: 24.11.2014 | Komentářů: 1
Facebook Twitter Twitter Digg

Komentáře k článku


Karel B., 25.11.2014 (05:49)
Petře mate ty ledňáčky vymazlené :-) jen tak dál. Karel...


Přidat nový komentář

Přidat nový komentář
Jméno: *
E-mail:
Text: *
Napsáno je a zbývá    znaků.
Kolik je 2x3? *